Tak v týdnu od 10. do 17.3. jsem měl v Japonsku příjemnou návštěvu. Přijeli za mnou Adam & Jane. Toš chtěli prozkoumat nějaké krásy Japonska, a tak využili mé stáže zde a přijeli se podívat do Země vycházejícího Slunce.
Dorazili v sobotu 10.3. O jejich cestě a výletech v Japonsku si můžute přečíst na jejich blogu. V sobotu, kdy přijeli jsme akorát poseděli u mě a kecali jsme. Večír jsme si zašli na okonomiyaki a naplánovali jsme si výlet do Inuyamy a Kyota.
pátek 30. března 2012
středa 21. března 2012
Souhrn konce února a začátku března
Už jsem se pěkně dlouho neozval - no nebojte, neumřel jsem, jen jsem trochu líný něco spisovat a tak si vždycky najdu nějakou jinou činnost, která mě strhne, a pak už není čas něco spisovat ;)
Co se tedy přihodilo od mého posledního příspěvku??
No nic podstatného. Většinu volných víkendů jsem tak nějak prolenošil a využil k dovyhodnocení naměřených dat. Nicméně i nějaké výlety jsme tak trochu podnikli - respektive jeden výlet a jednu cooking class (hodina vaření).
Tak to vemem chronologicky:
12.2. 2012 Výlet k jezeru Kasumigaura a rybaření
Naplánovali jsme si na neděli výlet k druhému největšímu jezeru v Japonsku (rozloha cca 220 km^2). Tento nápad se původně zrodil z nápadu, že bychom mohli zkusit rybaření v Japonsku. Tak se Kuba zeptal svého šéfa, jak to je s rybařením, jestli potřebujeme nějaké povolení, nebo jestli se může chytat všude. V Japonsku se platí většinou správci řeky, na které chcete chytat, ale jsou i místa, kde se může chytat bez poplatků, a jedním z nich je i Kasumigaura. Toš jsme si naplánovali výlet tam. Ve 100 jenovém obchodě jsme nakoupili silon, háčky a vše potřebné. Kuba, jelikož je "zkušeným" rybářem, tak si tady v bazaru koupil i udici. V sobotu večer se ještě připravilo těst, aby bylo na co lovit, no a v neděli jsme vyrazili na ryby.
Toš jeli jsme jen ve čtyřech. Sašovi během cesty začlo nějak blbnout kolo, tak se chtěl vrátit - no přemluvili jsme ho a nakonec to nevzdal.
Cesta k jezeru nám trvala cca 1.5 h. Hned jak jsme dorazili, tak jsme našli vhodné bambusy a připravili si udice pro nás ostatní. No a pak jsme se vydali nalézt nějaké vhodné místo, kde bychom mohli rybařit ;)
Cestou jsme ještě potkali větrný mlýn a takové odpočinkové místo, kde měli nějaké akvárka s různými druhy ryb.
Nakonec jsme si tedy našli místečko a začali jsme rybařit. No po půl hodině jsme si říkali, že by snad aspoň jedna rybka zabrat mohla. Tak jsme tam u břehu postávali a doufali jsme, že něco ulovíme. Nevýhodou byl celkem silný a studený vítr, který nám tak trochu znepřijemňoval jinak krásný a slunečný den. Toš u té vody jsme stáli jak trubky asi ještě další 2 hodinky a pak jsme tedy usoudili, že asik není vhodný den na rybaření. Navíc jsme už všici dostali pořádný hlad! Tak jsme ještě chvíli vydrželi a pak jsme to zabalili.
Cesta zpátky byla celkem makačka, zvedl se dost silný vítr a jak bývá zvykem - celou dobu foukal proti nám. Ale zvládli jsme to, tak jsme dojeli celkem utahaní a hladoví. Toš jsme se chvíli ohřáli doma a pak jsme vyrazili do restaurace na véču!!
Nějaké fotky:
Během dalších pár týdnů jsme asik nepodnikali nic závratného, nějak si nevzponímám, co jsme vlastně během těch dalších 2 týdnů dělali?? Asi jsme se o víkendu jen tak poflakovali a odpočívali.
No ale první týden v březnu si docela pamatuju. Konečně se mi rozjelo měření na XRD (rentgenová difrakce), které mě fakt bavilo. Akorát, že koncem týdne na mě sedla nějaká blbá chřipka, která na mě přišla z ničeho nic. Jeden den pohoda a druhý den mě škrábalo v krku, bolela hlava a nejspíš jsem měl aj teplotu. No ale stejně jsem do práce chodil, bo jsem si říkal, že když mám zamluvený přístroj, tak je škoda toho času nevyužt. Navíc byl čtvrtek, tak jsme si říkal, že ty 2 dny to nějak doklepu a pak se o víkendu vyležím. Mno a v pátek už mě to vzalo solidně - ráno jsem skoro nemohl ani polykat čaj a byl jsem malátný jak po nějaké kruté pařbě. Jo tak jsem jen napsal šéfové, že do práce nedojdu - i když jsem tam byl, abych pustil aspoň nějaké delší měření, no a pak jsem is zajel koupit nějaké bylinkové čaje a hurá se léčit do postýlky. No moc jsme si neodpočinul, jelikož odpoledne jsem jel ještě 2x vyměnit vzorek, ale bylo to lepší, než celý den proležet ;) Toš a pak začal víkend, který jsem promarodil - ale jen z části. V sobotu jsem se léčil, co to šlo. V neděli jsem se ale přihlásil na Polskou Kuchyni, a jelikož mi už bylo lépe, tak jsem na ni aj šel - no ani nevím, jak dopadli ti lidi, co vařili se mnou u stolu ;)
4.3. 2012 Polish Cooking Class (polský kurz vaření)
Toš na polskou kuchyni jsem ani chodit nemusel, přeci jen to není zas takový rozdíl od té naši, nicméně tyto kurzy jsou celkem fajn. Člověk pozná spoustu nových lidí a ještě něco přiučí ;)
Připravovali jsme vpodstatě 4 věci (pro ty, co už zapomněli polštinu, jsem napsal překlad do závorek) ;) :
1) Jajka faszerowane w skorupkach (vejce ve skořápkách)
2) Surówka z kiszonej kapusty (salát z kysaného zelí)
3) Placki ziemniaczane (bramborové placky)
4) Gulasz wieprzowy (vepřový guláš)
No celkem pohoda - jediné, co jsem vlastně nevěděl, co je, byla ta vajca. Šlo vpodstatě o to, uvařit vajca, rozpůlit je tak, aby člověk nepoškodil moc skořápku (to jsem dělal já a byl jsem šikovný ;) ). Z těch vajec se pak udělala taková pasta s jarní cibulkou a jogurtem a pak jsme to zas nacpali do těch skořápek. No námaha jak cyp, jen abychom vytáhli vajca a zas je vrazili z5 ;) No pak se ta strana s tou pastou "obalila" strouhankou a ta vajca se ještě osmahla na másle - toš nakonec to bylo dobré, ale to by bylo aj, kdyby se ta pasta už nevracela z5 do těch skořápek!
Trochu mě překvapil ten salát z kysaného zelí - ti Poláci jsou fak mákli! Oni to zelí vytáhnou ze sklenice a pak ho umyjou ve vodě. Toš tak proč si kupuju kysané zelí, když to nejlepší z něj stejně umyju, to fak nechápu!! Pak se to zelí nakrájelo a smíchalo s nastrouhanou mrkví a jabkem - nebylo to špatné, ale já bych to vylepšil tím, že bych to zelí nemyl a vynechal bych mrkev a jabko ;)
No a bramborové placky a vepřový guláš nemá moc cenu zmiňovat, to je stejné jako u nás.
Toš ale jináč musím říct, že jsem měl u stolu 3 ženské a stejně jsem většinu práce dělal já!! Když jsem se s něma bavil, tak jedna moc nevaří, druhá v tom není moc dobrá a ta třetí mi ani nerozumněla. No a když zjistily, že jsem Čech a že to jídlo je hodně podobné našemu, tak to vše nechaly na mě, aby to náhodou nepokazily - kurňa, to pak byly nervy, abych to nepos..., tedy nepokazil já ;) Z čeho jsem měl asik největší strach byla jíška na zahuštění - to jsem ještě nedělal, tak jsem to nechal té jedné holčině - May Lin z Peru - no nezadařilo se, hrudky jak cyp. Toš jsme to vyhodili a holky už se bály, tak to zas vrazily do ruk mě. Toš zjistil jsem, že to je fakt ízy - stačí jen rychle míchat ;)
Nakonec jsme to tedy všechno zvládli a zasedli jsme k hotovému!! Popřáli jsme si "Smacznego"!
Toš nějaké foto:
No a pak už to šlo celkem rychle:
Co se tedy přihodilo od mého posledního příspěvku??
No nic podstatného. Většinu volných víkendů jsem tak nějak prolenošil a využil k dovyhodnocení naměřených dat. Nicméně i nějaké výlety jsme tak trochu podnikli - respektive jeden výlet a jednu cooking class (hodina vaření).
Tak to vemem chronologicky:
12.2. 2012 Výlet k jezeru Kasumigaura a rybaření
Naplánovali jsme si na neděli výlet k druhému největšímu jezeru v Japonsku (rozloha cca 220 km^2). Tento nápad se původně zrodil z nápadu, že bychom mohli zkusit rybaření v Japonsku. Tak se Kuba zeptal svého šéfa, jak to je s rybařením, jestli potřebujeme nějaké povolení, nebo jestli se může chytat všude. V Japonsku se platí většinou správci řeky, na které chcete chytat, ale jsou i místa, kde se může chytat bez poplatků, a jedním z nich je i Kasumigaura. Toš jsme si naplánovali výlet tam. Ve 100 jenovém obchodě jsme nakoupili silon, háčky a vše potřebné. Kuba, jelikož je "zkušeným" rybářem, tak si tady v bazaru koupil i udici. V sobotu večer se ještě připravilo těst, aby bylo na co lovit, no a v neděli jsme vyrazili na ryby.
Toš jeli jsme jen ve čtyřech. Sašovi během cesty začlo nějak blbnout kolo, tak se chtěl vrátit - no přemluvili jsme ho a nakonec to nevzdal.
Cesta k jezeru nám trvala cca 1.5 h. Hned jak jsme dorazili, tak jsme našli vhodné bambusy a připravili si udice pro nás ostatní. No a pak jsme se vydali nalézt nějaké vhodné místo, kde bychom mohli rybařit ;)
Cestou jsme ještě potkali větrný mlýn a takové odpočinkové místo, kde měli nějaké akvárka s různými druhy ryb.
Nakonec jsme si tedy našli místečko a začali jsme rybařit. No po půl hodině jsme si říkali, že by snad aspoň jedna rybka zabrat mohla. Tak jsme tam u břehu postávali a doufali jsme, že něco ulovíme. Nevýhodou byl celkem silný a studený vítr, který nám tak trochu znepřijemňoval jinak krásný a slunečný den. Toš u té vody jsme stáli jak trubky asi ještě další 2 hodinky a pak jsme tedy usoudili, že asik není vhodný den na rybaření. Navíc jsme už všici dostali pořádný hlad! Tak jsme ještě chvíli vydrželi a pak jsme to zabalili.
Cesta zpátky byla celkem makačka, zvedl se dost silný vítr a jak bývá zvykem - celou dobu foukal proti nám. Ale zvládli jsme to, tak jsme dojeli celkem utahaní a hladoví. Toš jsme se chvíli ohřáli doma a pak jsme vyrazili do restaurace na véču!!
Nějaké fotky:
 |
| příprava prutů |
 |
| rybařící chlapeček |
 |
| tahle cedulka se mi líbila, akorát nevím, co je na ní napsáno ;) |
 |
| a už rybaříme |
 |
| po nějaké době Táňa vypadá, jako by ji to už nebavilo |
 |
| a já na lodičce ;) |
Během dalších pár týdnů jsme asik nepodnikali nic závratného, nějak si nevzponímám, co jsme vlastně během těch dalších 2 týdnů dělali?? Asi jsme se o víkendu jen tak poflakovali a odpočívali.
No ale první týden v březnu si docela pamatuju. Konečně se mi rozjelo měření na XRD (rentgenová difrakce), které mě fakt bavilo. Akorát, že koncem týdne na mě sedla nějaká blbá chřipka, která na mě přišla z ničeho nic. Jeden den pohoda a druhý den mě škrábalo v krku, bolela hlava a nejspíš jsem měl aj teplotu. No ale stejně jsem do práce chodil, bo jsem si říkal, že když mám zamluvený přístroj, tak je škoda toho času nevyužt. Navíc byl čtvrtek, tak jsme si říkal, že ty 2 dny to nějak doklepu a pak se o víkendu vyležím. Mno a v pátek už mě to vzalo solidně - ráno jsem skoro nemohl ani polykat čaj a byl jsem malátný jak po nějaké kruté pařbě. Jo tak jsem jen napsal šéfové, že do práce nedojdu - i když jsem tam byl, abych pustil aspoň nějaké delší měření, no a pak jsem is zajel koupit nějaké bylinkové čaje a hurá se léčit do postýlky. No moc jsme si neodpočinul, jelikož odpoledne jsem jel ještě 2x vyměnit vzorek, ale bylo to lepší, než celý den proležet ;) Toš a pak začal víkend, který jsem promarodil - ale jen z části. V sobotu jsem se léčil, co to šlo. V neděli jsem se ale přihlásil na Polskou Kuchyni, a jelikož mi už bylo lépe, tak jsem na ni aj šel - no ani nevím, jak dopadli ti lidi, co vařili se mnou u stolu ;)
4.3. 2012 Polish Cooking Class (polský kurz vaření)
Toš na polskou kuchyni jsem ani chodit nemusel, přeci jen to není zas takový rozdíl od té naši, nicméně tyto kurzy jsou celkem fajn. Člověk pozná spoustu nových lidí a ještě něco přiučí ;)
Připravovali jsme vpodstatě 4 věci (pro ty, co už zapomněli polštinu, jsem napsal překlad do závorek) ;) :
1) Jajka faszerowane w skorupkach (vejce ve skořápkách)
2) Surówka z kiszonej kapusty (salát z kysaného zelí)
3) Placki ziemniaczane (bramborové placky)
4) Gulasz wieprzowy (vepřový guláš)
No celkem pohoda - jediné, co jsem vlastně nevěděl, co je, byla ta vajca. Šlo vpodstatě o to, uvařit vajca, rozpůlit je tak, aby člověk nepoškodil moc skořápku (to jsem dělal já a byl jsem šikovný ;) ). Z těch vajec se pak udělala taková pasta s jarní cibulkou a jogurtem a pak jsme to zas nacpali do těch skořápek. No námaha jak cyp, jen abychom vytáhli vajca a zas je vrazili z5 ;) No pak se ta strana s tou pastou "obalila" strouhankou a ta vajca se ještě osmahla na másle - toš nakonec to bylo dobré, ale to by bylo aj, kdyby se ta pasta už nevracela z5 do těch skořápek!
Trochu mě překvapil ten salát z kysaného zelí - ti Poláci jsou fak mákli! Oni to zelí vytáhnou ze sklenice a pak ho umyjou ve vodě. Toš tak proč si kupuju kysané zelí, když to nejlepší z něj stejně umyju, to fak nechápu!! Pak se to zelí nakrájelo a smíchalo s nastrouhanou mrkví a jabkem - nebylo to špatné, ale já bych to vylepšil tím, že bych to zelí nemyl a vynechal bych mrkev a jabko ;)
No a bramborové placky a vepřový guláš nemá moc cenu zmiňovat, to je stejné jako u nás.
Toš ale jináč musím říct, že jsem měl u stolu 3 ženské a stejně jsem většinu práce dělal já!! Když jsem se s něma bavil, tak jedna moc nevaří, druhá v tom není moc dobrá a ta třetí mi ani nerozumněla. No a když zjistily, že jsem Čech a že to jídlo je hodně podobné našemu, tak to vše nechaly na mě, aby to náhodou nepokazily - kurňa, to pak byly nervy, abych to nepos..., tedy nepokazil já ;) Z čeho jsem měl asik největší strach byla jíška na zahuštění - to jsem ještě nedělal, tak jsem to nechal té jedné holčině - May Lin z Peru - no nezadařilo se, hrudky jak cyp. Toš jsme to vyhodili a holky už se bály, tak to zas vrazily do ruk mě. Toš zjistil jsem, že to je fakt ízy - stačí jen rychle míchat ;)
Nakonec jsme to tedy všechno zvládli a zasedli jsme k hotovému!! Popřáli jsme si "Smacznego"!
Toš nějaké foto:
 |
| tak začněm ;) |
 |
| tak co to dnes vaříme?? |
 |
| Přidat popisek |
 |
| naše "školitelky" - Evelina a Monika |
 |
| a jdem na to - nejprve nakrájíme zeleninu |
 |
| a maso!!!!! |
 |
| a vše to orestujem |
 |
| Mey Lin |
 |
| holky připravují vajca |
 |
| a já myju zelí |
 |
| udělat jíšku |
 |
| "tak co, dobré?" |
 |
| usmažit placky |
 |
| zehřát guláš |
 |
| osmahnout jajka |
 |
| a hurá do jídla ;) |
úterý 21. února 2012
Sníh v Tsukubě a Bus Trip na západ
V týdnu po peruánské škole vaření přišlo do Tsukuby ochlazení a s ním i sníh. V pondělí (23.1.) se tady spustil docela velký déšť. Jelikož každé pondělí mám večer badminton, tak tehdy jsem se rozhodoval, jestli mám vůbec jet, jelikož tělocvična, ve které trénujeme je vzdálená cca 15 minut kolmo. No nakonec jsem se přesvědčil, že mám vyrazit - blbý nápad!! No než jsem dojel, tak jsem měl kalhoty mokré durch a jelikož pod něma nosím i tepláky na badminton (není tam totiž šatna a nechci pohoršovat japonky, že bych se před nimi převlíkal - vím, co to byl za šok, když jsem se jednou na konci movie clubu, kdy jsme rozhodli jít do hospody, před japoncema převlékl z tepláku do ryflí a přehodil jsem si triko ;D ) tak ty mi taky pěkně promokly. Nicméně hrát jsme hráli a bylo to celkem v pohodě. Jenže během tréningu se déšť změnil v husté sněžení a než jsme skončili, tak Tsukubu pokryla cca 3 centimetrová vrstva sněhu - takže parádní cesta dom v mokrých ryflích a sněhové břečce a ještě na kole. Takto to vypadalo večer během sněření:
 |
| cesta dom z badmintonu |
 |
| nádvoří Ninomiya Housu - místa, kde bydlím |
 |
| a pohled ven |
neděle 5. února 2012
Peruánská kuchyně
Zdar,
s trochu větším zpožděním přidávám příspěvek o tom, jak jsem se přihlásil na kurz vaření ;)
Bylo to již před 14 dny (22.1.) a byla to celkem sranda.
Učili jsme se připravit 3 jídla: Peruvian Causa (taková bramborová roláda s krabím masem), Tiradito criollo (syrová treska v nějakém dresinku) a Aji de Gallina (kuře v krémové omáčce).
Na totmto kurze se nás sešlo požehnaně. Byly 4 stanoviště u kterých se vařilo - mezi tyto stoly jsme pak byli rozdělení tak, že u každého stolu byla skupinka o 6 lidech, kteří vařili spolu. No docela sranda, akorát si myslím, že kdyby nás bylo méně, tak si to člověk víc užije ;)
s trochu větším zpožděním přidávám příspěvek o tom, jak jsem se přihlásil na kurz vaření ;)
Bylo to již před 14 dny (22.1.) a byla to celkem sranda.
Učili jsme se připravit 3 jídla: Peruvian Causa (taková bramborová roláda s krabím masem), Tiradito criollo (syrová treska v nějakém dresinku) a Aji de Gallina (kuře v krémové omáčce).
Na totmto kurze se nás sešlo požehnaně. Byly 4 stanoviště u kterých se vařilo - mezi tyto stoly jsme pak byli rozdělení tak, že u každého stolu byla skupinka o 6 lidech, kteří vařili spolu. No docela sranda, akorát si myslím, že kdyby nás bylo méně, tak si to člověk víc užije ;)
sobota 21. ledna 2012
Mrtvé ryby => Živé ryby => Mrtvé ryby
A další týden je skoro vtahu - neúprosně ten čas letí. Toš co se dělo?? No v práci je to furt při starém: měření => data => vyhodnocení => zklamání => nové měření => ...............
Ale jináč to tu je paráda ;) Nevím, jestli jsem to tu už psal, ale začal jsem chodit na japonštinu - no masakr. S Kubou jsme říkali, že ještě trochu pokulháváme v angličtině a už se v angličtině učíme japonštinu, no není to k smíchu ;D Jako zatím mě to baví, jen se mi moc nechce učit slovíčka - stejně bych je asi v té své děravé hlavě neudržel. Slovíčka se nejlépe učí poslechem a používáním, tak si asik budu muset stáhnout nějaké japonské filmy, nebo začnu koukat na pokémony v originále - to bude aspoň větší sranda :-D
Jak ale tušíte z nadpisu tohoto přspěvku, tak nebude o japonštině, ale spíše o našem sobotním výletě do Tokya.
Ale jináč to tu je paráda ;) Nevím, jestli jsem to tu už psal, ale začal jsem chodit na japonštinu - no masakr. S Kubou jsme říkali, že ještě trochu pokulháváme v angličtině a už se v angličtině učíme japonštinu, no není to k smíchu ;D Jako zatím mě to baví, jen se mi moc nechce učit slovíčka - stejně bych je asi v té své děravé hlavě neudržel. Slovíčka se nejlépe učí poslechem a používáním, tak si asik budu muset stáhnout nějaké japonské filmy, nebo začnu koukat na pokémony v originále - to bude aspoň větší sranda :-D
Jak ale tušíte z nadpisu tohoto přspěvku, tak nebude o japonštině, ale spíše o našem sobotním výletě do Tokya.
sobota 14. ledna 2012
Nejvyšší stojící Buddha
Tak nějak zjišťuju, že docela flákám tyto příspěvky a většinou je píšu s týdenním zpožděním - no ale aspoň tak, zkusím se polepšit ;)
čtvrtek 5. ledna 2012
Nový rok
Tak a máme za sebou už skoro celý první týden toho nového roku. A jak proběhly oslavy Nového roku v Japonsku?? No všichni jsme se sešli v jedné hospodě, kam chodíme a tam jsme popíjeli a slavili ;) O půlnoci jsme si popřáli a to bylo vše - ohňostroj žádný nebyl, není to holt jak u nás :( Ale přežili jsme a vstoupili do toho nového roku Draka - tak doufám, že nebude nadraka ;)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)