Nikkó - víc než zákon??

Tak další víkend za námi (za mnou tedy i pondělí ;) ).
Poslední víken začal jako každý jiný zde v Japonsku - v pátek jsme měli filmový klub. No jelikož jsme se chystali na víkend do Nikka, tak jsme nechtěli moc ponocovat a tak jsme posunuli začátek ze 20.00 na 19.30. Toš v 19.45 jsem dorazil k Mathiasovi (Němec, u něhož se tentokrát promítání konalo) samozřejmě jako první. Toš jsme otevřeli pifka, pokecali a cca ve 20.40 se začali trousit další - tolik k dřívějšímu začátku ;D . No tak jsme čekali, až všici dojdou a nakonec kolem 21.30 jsme se začali rozhodovat, na co se budeme koukat, toš měli jsme několik možností:
Mé návrhy - Kick Ass, Red Riding Hood, Tři mušketýři
Sergiu navrhl - The 13th Warrior (nevím, jestli to mám dobře, nenašel jsem to, je to něco z letoška)
Amhir - nějaký italský politický film
Toš nastala dlouhá debata, Amhirův film byl zamítnut hned a u zbytku jsme se nemohli rozhodnout. Pak přišel Sergiu s návrhem Adjusment Bureeau a bylo to jasné ;) No tak konečně ve 22h začal film a nakonec jsme to celé protáhli do cca 2h ráno - jo tolik k tomu, abychom se dobře prospali ;D

A přišla sobota ...........

Pivovar Asahi a Tři mušketýři

Tak dneska (23.11.) jsme měli v Japonsku státní svátek. Toš jsme neváhali, včera vyrazili do hospody a dneska na výlet.
Dnešní výlet nás zavedl do pivovaru Asahi. Toš to jsem si nemohl nechat ujít ;) Vyrazili jsme ráno z Tsukuby a v pivovaru jsme byli cca v 10h. Nejprve jsme zkoukli nějaký film, který byl ovšem v japonštině, tak jsme se podívali jen na obrázky a prošli si pivovar. No zajímavé to bylo, ten pivovar je velký jak šlak - kam se na něj hrabe pivovar v Ostravě, Nošovicích nebo dokonce v Pardubicích. Byla nás tam spousta z různých zemí ;) Toš nakonci to bylo nejlepší - ochutnávka piva. Bohužel tušili, odkud jsme, tak limit na osobu byl 3 malá piva, toš jsem jich vypil 4 a jeden Němec dokonce 7 ;D No nebylo to špatné, ale Radek je Radek ;)

No po pivovaru jsme vyrazili na oběd a nakonec do kina na nové zpracování Tří mušketýrů ve 3D - no děs a hrůza!! Jako fakt jde jen o ty efekty, příběh teda moc s původním dílem nekoriguje, i když hlavní línie tam jakž/takž zachována je. No každopádně tento film nestojí ani za to 3D - je to škoda peněz, dle mého názoru ;)

Toš asik tak - ještě abych podotkl, tak tento týden jsem byl poprvé na sushi - no myslel jsem, že mě to nadchne trochu víc, ale zas na druhou stranuzkusit se má vše ;)

No nic zítra a pozítři zase do práce a pak je víkend, kdy plánujeme výlet do Nikka, tak by to zas mohlo být pěkné ;)

Toš se majte a mrkněte na fotky.

Výlet do Kamakury a Yokohamy

Nějak nestíhám psát příspěvky, co tady v Japonsku podnikám ;)

Tak s týdením spožděním informuju o svém výletu do Kamakury minulou neděli. Toš minulou neděli jsme vyrazili s mým šéfem a Kubou na výlet do Kamakury, kde jsme se měli sejít ještě s jedním Čechem, který v japonsku žije už asik 20 let.
Vyrazili jsme brzo ráno v 7h. Nejprve jsme se museli dopravit kolmo k nádraží, což nám trvalo asik 20 minut, ale člověk se cestou alespoň probral ;) Toš jsme dojeli k nádraží, koupili si lístky za 2300JPY a vyrazili jsme. Cestou jsme museli asi 3x přestupovat, ale člověk si alespoň vyzkoušel cestování vlaky v Japonsku. No musím uznat, že oproti našim "slavným" ČD, tak tady se člověk nemusí vůbec dívat na jízdní řád, všechno tu jezdí co chvilu, takže stačí jen dojít na nádraží a vždycky něco jede ;) No a vlaky jsou skoro furt nacpané, ale prý to ještě bylo v pohodě, ve špčce musí lidi do vlakku narvat nacpávači, což je prý zážitek ;D No ve vlaku jsme strávili cca 3h a konečně kolem 11h jsme dorazili do Kamakury a setkali se s tím Čechem, co na nás čekal. V této oblasti je spousta různých chrámů, tak jsme vyrazili na obchůzku ;) No bylo to docela zajímavé, ale všechny ty chrámy vypadají skoro stejně. Tak jsme prošli 3 chrámy a vyrazili jsme na oběd. Po obědě jsme pak vyrazili k nevětší soše sedícího Buddhy. Od něj jsme pak prošli městečkem a podívali se k pacifiku, rovnou jsem si smočil ruce a nedobrovolně i jednu noho, když přišla vlna, která dosáhla trochu dál, než jsme předpokládal. No ale aspoň můžu říct, že jsem byl v moři i v Japonsku. No jelikož se tady stmívá docela brzo a rychle, tak jsme u moře byli už potmě. No kolem 17h jsme vyrazili zpět s plánem cestou se ještě stavit v Yokohamě. No nejprve jsme zavítali do čínské čtvrti, která by měla měla být největší čínskou čtvrtí mimo Čínu. Toš zajímavé - podívali jsme se tam ještě i do chrámu, který je tada totálně jiný oproti japonským chrámům. No v té čtvrti jsme si taky zašli na večeři a pak jsme vyrazili do přístavu. Měli pěkně osvícené lodě, tak to vypadalo fakt super. No a večír (cca 22h) jsme už byli všichni celkem unavení, ale byl to super výlet. Nakonec jsme dorazili dom něco málo po půlnoci, tak vstávání na druhý den do práce nebylo nic moc.

No během následujícího týdne se nedělo celkem nic zajímavého. V úterý jsem se byl podívat a domluvit v jednom badmintonovém klubu, jestli bych mohl chodit si s něma zahrát - a mohl, akorát si asik budu muset koupit raketu, bo tam nejsou žádné na půjčení, tak ješě uvidím. No ve čtvrtek jsem se byl podívat a seznámit se skenovacím elektronovým mikroskopem, na kterém bych měl měřit - pěkná hračička. Akorát tedy aby zabránili zavirování počítače, tka se tam nesmí používat flashka na kopírování dat, vše se musí pálit na cd, takže asik budu muset ještě sehnat a shraňovat cd-čka :(
No a v pátek jsme měli seminář NIMS-Upa, tak jsme všichni vystoupili s nějakou přednáškou a tak jsme aspoň zjistili, co kdo dělá. Po semináři byl takový banket - toš super, docela dost žrádla, nějaké víno, pivo a saké. Bohužel jsem se nemohl dlouho zdržet, jelikož jsem se přihlásil na přednášku z Májské matematiky, která se konala v Ninomiya housu. Toš bylo to zajímavé, už umím po májsku sčítat, odčítat, násobit, dělit a počítat druhou odmocninu ;) No a pak jsme šli jako každý pátek na filmový večer k Phillipovi. Tentokrát byl na programu film "Tenacious D: The Pick of Destiny" taková docela ztřeštěná komedie. No a celý týden jsme pak zakončili v HotStaffu - dal jsem tentokrát jejich točené pivo a nebylo špatné ;)

No příští týden už konečně začnu nějak více měřit a ve středu tady máme státní svátek, tak už se plánuje nějaký výlet ;)
Toš to je prozatím vše, mrkněte na fotky.

Zbytek druhého týdne v Tsukubě a požární cvičení

Tak celý tento týden byl spíše o poznávání pracoviště a Tsukuby.
Pondělí jsme se šéfem (prof. Málkem) probrali s mou vedoucí tady v NIMSu (dr. Segawa) probrali, co bych tady vlastně měl dělat, no a hned na úterý jsem si musel připravit na toto téma prezentaci - fakt paráda ;)
No nicméně jsem to v úterý nějak zvládl a domluvili jsme se, co bych měl dělat - nakonec začnu s ramanovou mikroskopií a SEM-kem (skenovací elektronová mikroskopie). Úterý odpoledne se pak neslo v duchu školení bezpečnosti v NIMSu a vůbec, kdekoli v japonsku - no děs a hrůza!! Během těch 3h jsem ztratil chuť k životu - to byla taková nuda, že se u toho nedalo ani spát. Ale přetrpěli jsme to a pohoda ;)
Ve středu jsme pak během dne měli oraginozovanou pochůzku po NIMSu v rámci "Lab tour" (= prohlídka laboratoří). Tak jsme prošli všechny tři částí NIMSu, podívali jsme se do různých laborek a bylo super, když člověk viděl, co všechno tady mají. No pak jsme se vrátil do kanclu, kde jsme konečně zprovoznili připojení k netu přes WiFi.
Ve čtvrtek a v pátek jsem si dělal své, jelikož moje školitelka byla někde pryč, no nicméně doufám, že v pondělí konečně začneme s nějakým experimentem. Jinak kancl fakt docela strašný, je to taková králikárna a celkem hnusná - v tomto jsem čekal, že budou mít Japonci větší pořádek (viz. fotky).
V pátek jsme měli o5 movie club a koukali jsme na polskou komedii Chlopaki nie placza - toš byla to docela sranda poslouchat film v polštině a do toho číst anglické titulky - no asi po 10 minutách jsem přestal číst titulky a jen poslouchal, bo jsem zjistil, že když se soustředím na zvuk i titulky, tak díky ne zrovna dokonalému překladu, jsem skoro nic nechápal. Nicméně po chvíli jsem trochu osvěžil poslech polštiny a bylo to v pohodě ;) Večer jsme pak zakončili v Hot-Stafuskleničkou Mamba Jamba ;)

Dnes (v sobotu) jsme měli ráno v Ninomiya Housu požární cvičení, docela prča ;D V 10.00 začal poplach, že ve druhém patře hoří - toš jsme si všichni nasadili helmy a vyrazili jsme k evakuačním schodištím a na nedaleký plácek (takové hřišťátko), kde jsme měli shromaždiště a udělali jsme kontrolu, zda někdo nechybí. Evakuaci jsme stihli za 7 min a beze strát, tak nás hasiči chváli - no není divu, když 10 min před poplachem proběhlo hlášení o cvičení ;)
Poté nám hasiči předváděli, jak používat hasičáky a prošli jsme školením, jak se chovat při velkém zemětřesení - toš celkem fajn to bylo- viz. fotky
Odpoledne jsem si pak poprvé vypral - zjistil jsem, že tady zas tolik věcí nemám a tak ani nemá cenu je třídit na barevné/bílé/černé - takže takový mišmaš, nicméně jsem akorát nepřišel na to, kam narvat aviváž a prášek. Tak jsem nakonec prášek nasypal jen na prádlo no a aviváž jsem vláknul do nějaké nádržky, o které nevím, k čemu, tak uvidíme ;) No a zbytek dne asik strávím u kompu musím dopsat článek a na příští pátek připravit prezentaci, kterou budu mít na takovém Česko-Japonském semináři.
No a zítra se chystáme se šéfem někam kousek k Tokiu - říkal, že nám ukáže, jak se dá cestovat "levně". Takže to bude celkem fajn výlet - pak hodím reference ;)

Tož zatím čus. Přidal jsem fotky s výhledem z balkonu a pár fotek z požárního cvičení ;)

První víkend v Japonsku

Během prvního víkendu se nic zvláštního nedělo.
V pátek jsme měli "movie night" (= filmový večer), což je tady pravidelná páteční akce. Většinou se tato akce koná u jednoho Němce - Philippa. Jde o to, že nás sejde spousta lidí, kteří popíjejí, pojídají nějaké dobroty a někdo vždy vybere film, na který se bude koukat ;) V pátek jme se dívali na Eurotrip - dost dobrá komedie ;D
Philipp dokonce připravil i domácí sušenky - dokonce nám i říkal, je to strašně jednoduché, jelikož na mikrovelnce je výborné tlačítko "cookie-button" (= sušenkové tlačítko), což je úplně výborná věc. No když se tak na ta tlačítka dívám, tak mohou znamenat vše (viz fotky), ještě, že ktomu je anglický návod. No nicméně po filmu jsme docela pokecali a akce se protáhla cca do 4 ráno. Takže v sobotu jsem si hezky přispal a vstal jsem až někdy kolem 12h.
Zbytek soboty jsem celkem lenošil - četl jsme nějaké články, připravoval si prezentaci, kterou tady budu mít za 14 dní, no a čekal na příjezd mého školitele z Pardubic, pro něhož jsem měl klíče od jeho pokoje. No takže jsem tak trochu prolenošil celou sobotu.
No a dnes (v neděli) jsem v lenošení trošičku pokračoval, tedy aspoň dopoledne. Odpoledne jsem se konečně přinutil k tomu, abych kouknul na data a začal psát článek, který musím/bych měl odeslat do konce roku, nicméně do konce listopadu bych jej chtěl mít hotov, pak musí projít recenzí (viď Romane ;) ) no a pak jej teprve budu posílat, tak mám co dělat.

Jinak musím zatím říct, že je tu docela draho, ale možná je to tím, že člověk zpočátku utrácí za věci, které ani tak moc nepotřebuje ;) No pivo tu je hodně drahé na naše poměry!! Ale ujde ;) No uvidíme časem. Jinak v obchodě je sranda nakupovat, prakticky na žádném výrobku není anglický popis (proč taky ;) )  no a občas člověk nepozná ani z obrázku, co vlastně kupuje ;D Ale já se raději v obchodě zeptám, sice ta obsluha tam moc anglicky neumí, ale sůl a olej mi najít pomohli. Co se jídla týče, tak v NIMSu jsou jídelny, takže je lepší si zajít na oběd tam a na véču, nebo přes víkend si kupuju taková ta hotová jídla - zaprvé člověk vidí, co to je, a zadruhé je to levnější a rychlejší, než kdybych si vařil sám.

Toť asik vše z tohoto týdne, koukněte na fotky z bytu ;) No a příští týden bych měl už začít i něco dělat v laborkách, tak jsem zvědav ;)
Toš se zatím mějte!!

Mountain of Tsukuba (výlet)

Jak jsem psal dříve na facebook, včera (3.11.) byl v Japonsku státní svátek. Proto jsme se rozhodli, že vyrazíme na výlet na horu jménem Mountain of Tsukuba (= Hora Cukuby).

Vyrazili jsme ráno v 10 z autobusového nádraží – musím tedy podotknout, že se mi moc nechtělo, protože večer jsme byli v jednom baru, kde jejich „mambo-jambo“ bylo celkem vražedné. Jde o gin s tonikem, ale toho toniku tam fakt moc není ;)

Nicméně i tak jsme ráno vyrazili. Jela nás docela velká grupa – dva Češi, dva Němci, jeden Švéd, jeden Australan a jedna Japonka. Toš nasedli jsme do autobusu a nechali se odvézt k hoře. No lidu tam bylo jak …… Na začátku naší cesty jsme se porozhlédli kolem, s Kubou jsme si koupili pivko na spravení chuti a koukli jsme na jednoho Japonce, jak propagoval nějakou zázračnou mast – to byla docela sranda. Ta mast je prý dělaná z rozemletých žab a vyléčí úplně vše. Dokonce se ten Japonec pořezal i katanou (japonský samurajský meč) a ránu si potřel mastí, otřel ubrouskem a vo’a’la rána byla pryč ;) Docela pěkné vystoupení!

No po této divadelní vložce jsme vyrazili na náš výstup na horu. Bylo mi řečeno, že ta hora má nějakých 800m, tak jsem si ten výstup představoval, jako výstup na Lysou. Šeredně jsem se zmýli L Ten výstup byl mazec, připadalo mi, jako bychom těch 800m šli přímo, v půlce jsem měl temné myšlenky o tom, že bych výstup vzdal, ale nakonec jsem vydržel a úspěšně jsem došel na vrchol, sice splavený jako prase, ale došel jsem. Problém byl v tom, že jsme nebyli ještě na úplném vrcholu – když mi to řekli, tak jsem si vzpomněl na výlet do Tater, kde jsme šli na Rysy a samozřejmě mi nikdo neřekl, že je to hora se 4-mi vrcholy, takže pokaždé, když jsem si myslel, že už jsem na vrcholu se objevil další!! Tak pře konečným výstupem jsme si udělali malou pauzu – zakousli jsme naše svačinky, někteří si dali polívku. Já jsme si s Tomoe koupil nějakou divnou věc na špejli – byla to taková rýžová hmota politá sójovou omáčkou – no HNUS, velebnosti!!! No ale Tomoe to chutnalo, tak jsem jí dal i to své ;)

Pak jsme konečně vyrazili na vrchol – fakt paráda. Počasí nám vyšlo sqěle a tak jsme si to užili. No a pomalu jsme vyrazili dolu. No musím říct, že cesta dolů byla taky docela zrádná – stačil jeden špatná krok, jedno zakopnutí a člověk by se zastavil asik až u autobusu. Ale byl to perfektní výlet. Když jsme došli dolů, nasedli jsme do autobusu z5 do Tsukuby. V autobuse se mi smály nějaké malé japonské děti – asik proto, že jsem byl utahaný jako kotě a tak mi furt padala hlava ;)

Tak jsme zdárně dorazili zpátky a vyrazili do Nynomiya House. Hodil jsem si sprchu, povečeřel jsem a upadl jsem do postele. No a zažil jsem své první zemětřesení, docela zajímavé to bylo.

Toš toť vše ze včerejšího dne. Dneska jsem byl celý den v práci, kde jsem si připravoval prezentaci na 18.11., kdy budeme mít takový seminář o tom, co kdo dělá atd. Moje školitelka bohužel dneska musela odjet do Tokia, tak jsem pracoval jen na té prezentaci a příští týden snad konečně začneme s experimenty.

Jinak jsem ve skupině ještě s jednou holčinou z Indie, docela v pohodě, ale hrozně špatně jí rozumím, mluví strašně rychle a s divným přízvukem, tak  se jí občas musím 2x zeptat, co vlastně říkala. Navíc chodí furt pozdě, vždycky jsme se domluvili na nějaký čas, že se sejdem, abychom spolu vyjeli na naše pracoviště a ono přišla vždy min. o 10 minut pozdě. Ale docela sranda je ji vidět jezdit na kole – v Indii asi není zvyklá, tak jezdí strašně pomalu a je z toho pak hrozně zadýchaná – cestu, kterou jedu s ní 15 min, bych sám ujel za 5 ;D No uvidíme, možná začnu jezdit sám ;)

Jo jinak Čechů je tu hromada, jednoho mám dokonce hned ve vedlejším kanclu, takže se tu dá i normálně pokecat. A co se těch kanclů týče, jsou to takové strašné králíárny – to se mi moc nelibí, ale budiž ;)

Toš se zatím mějte, koukněte na fotky z výletu ;)

Cesta na východ

Pro nenáročné čtenáře:
Praha - zataženo => zpožděný odlet => zmeškání letadla v Mnichově => čekání => odlet do Tokia => odjezd z Tokia do Tsukuby => nedorozumění s Ayou => čekání + čekání na holčinu z Indie => ubytování => nákup a pokec s Kubou => konečně spánek!!
Budíček => vyřízení věcí v ubytovací kanceláři => vyřízení pobytu + založení bankovního účtu => seznámení se s pracovištěm a mou vedoucí => nákup a pokračování příště ......

Pro ty náročnéčníjší:
Mno tak jsem v pondělí 31.10. vyrazil z Pardubic do Práglu na svůj let do Mnichova a následně do Tokia. Cesta vlakem proběhla poklidně. Trochu nervózní jsem začal být v autobuse na letiště - ten šofér s námi jel jako prase!! Nicméně na letiště jsem dorazil vpořádku a ještě cca 3h před odletem. Toš jsem se v klidu nabaštil své svačinky, odbavil jsem kufr, zavolal taťkovi a vyrazil pomalu k bráně, ze které jsme měli letět. Prostě pohoda, dokonce mi na kontrole ani nic nepípalo, takže pohoda - jazz.
U brány jsem byl cca 1h před odletem, tak jsem si sedl a odpočíval jsem. No a v čase, kdy nám mělo začít nastupování do letadla, vše začalo :( Nejprve se nám omlouvali, že let bude zpožděn a podrobnější infomace nám sdělí cca do 15 minut. No když ani po půl hodině nám neřekli nic, tak jsem trochu znejistěl, přeci jen půl hodiny zpoždění je už trochu hodně, když má člověk na přestup v mnichově jen 1,5h. A dostalo se mi krásné odpovědi: "No bohužel odletíme až 14.20 (původní odlet byl 13.00), v Mnichově bychom měli být v 15.00 a na přestup je minimální doba 30 minut, to stihnete. Případně budete muset běžet a pokud Vám to náhodou uletí, tak za 4h Vám letí další letadlo." - mno byla to pěkná letuška, tak se na ní člověk nemohl ani zlobit, zvláště, když pěkně zamrkala, a stejně by mi nějaké rozčilování vůbec nepomohlo.
Konečně jsme odletěli a do mnichova jsme se dostali cca v 15.15 (odlet navazujícího letu byl 15.35), než jsme dojeli k terminálu bylo 15.30. Toš jsme vyrazili nejprve klusem, pak jsme přešli do cvalu no a na trysk už síly stejně nezbývaly, zdrádná byla překážka v půli cesty, kde nás čekala pasová kontrola - no samozřejmě, že je zaujalo i mé vízum do Japonska a se zájmem si jej prohlíželi, zatímco mi utíkaly cenné minuty. Nicméně jsem, ještě s jedním Čechem, zjistil, že na přestup stačí cca 5 minut. Bohužel pro nás ale nástup do přípoje skončil cca 15 min před tím, než jsme celí udýchaní doběhli. Takže nic - tak už jsme pak pohodovým krokem vyrazili k přepážce Lufthansy a nechali si přebookovat let. Překvapilo mě, že jsme dostali jako odškodné stvrzenku na 10€, které jsme mohli utratit v kterékoli restauraci na letišti. Tak jsme si zašli na thajské jídlo a já začal trénovat s hůlkama, abych do Japonska nepřiletěl jako panna. No a tak začalo další čekání. Samozřejmě jsem měl už domluvené vše v Japonsku a tato komplikace zamávala s celým plánem - toš jsem musel dát vědět, aby mě nečekali moc brzo. NO a co se stalo?!? Němci, ty k**vy, nemají na letišti net zadara, takže jsem ještě musel si zaplatit 4,95€ za připojení, abych mohl dát všem vědět, jak jsem dopadl a samozřejmě, abych to mohl napsat na facebook - čili dát vědět VŠEM.
No tak jsme nakonec v 19.55 odletěli z Mnichova do Tokia. Let proběhl docela dobře. Dokonce tam člověk měl i papučky na přezutí, aby nemusel být v botech. Tak jsem je taky zkusil - příjemné to bylo, akorát ta Japonka, co seděla vedle mě, usla ještě dřív, než jsem si stihl zout druhou botu - asik byla hodně unavená, naštěstí se ale po pár hodinách vzbudila ;) Jinak let byl pohoda, člověk si mohl pustit v takové malé televizce u sedadla, co chtěl. Akorát tedy už po 4h letu jsem absolutně netušil, jak si v tom sedadle sednout, je to děs, když si člověk nemůže protáhnout kostru a musí cca 11h sedět na jednom místě :( Ale doletěli jsme a v Tokiu žádné problémy nenastaly, dokonce jsem byl smířený i s tím, že mi ujede autobus a já budu muset čekat hodinu na další. Pasou kontrolou jsme prošli rychle, dal jsem jim otisky a vyfotili si mě a víc mě kontrolovat nechtěli. Překvapila mě rychlost vyložení zavazadel, ale už né jejich stav - no myslím, že ten kufr budu moci vyhodit - urvali na něm, co se dalo, tokonce poškodili zámek, takže jsem zámek nakonec páčil kuchyňským nožem. No ale díky rychlosti jsem stihl dřívější autobus a vyrazil jsem do Tsukuby.
Cestou jsem zavolal Ayi (holčině, co mě měla na starosti) a řekl jsem jí, že jsem chytil dřívější bus a budu v Tsukubě kolem 18h, odpověděla, že super a že ještě přijedu ve stejnou dobu s jednou holčinou z Indie, která bude se mnou i v laborce. No k mé klice v cestování samozřejmě nemohlo chybět nedorozumění přes telefon. Aya si myslela, že teprve před 18h vyjedu z letiště. Takže jsem dojel do Tsukuby a na nádraží na mě nikdo nečekal! Postávala tam teda jedna mladší Japonka, tak jsem zkusil své štěstí a ...... PRD! Nejprve se na mě dívala jak na zjevení, ale pak si se mnou začala povídat a dokonce mi nabízela i svůj telefon, abych mohl zavolat Aye, to jsem ale odmítl a zavolal jsem ze svého (nechci vidět ten účet). No nakonec tedy Aya dorazila, ale to už jsme počkali ještě na tu Indku a pak jsme konečně vyrazili se ubytovat.
Ubytování je super, časem hodím nějaké fotky, zatím na to nebyl čas. No akorát ty zásuvky - to nemůžou mít stejné jako u nás?? Ještě včera jsem proto s Kubou Kolářem (jeden doktorand od nás z Pardubic), který už tu je měsíc, vyrazil na nákup redukce na zástrčku a samozřejmě i nějaké to jídlo a pivko na spláchnutí cesty. Toš pohoda, akorát zase máme na hovno zástrčky my - ty kolíky mají totiž dvojí průměr - no samozřejmě, že jsem si koupil ten menší (byl totiž levnější) - no na nabíječku k mobilu stačí, ale na notebook už ne, tak jsem si dneska byl koupit druhou redukci, abych konečně dobil baterku ;) No takže jsem nakonec včera povečeřel, dal si dvě pivka, horkou koupel a usnul jsem jak ta Japonka v letadle.

No a první den v Tsukubě byl plný papírování - nejprve v ubytovací kanceláři, kde jsem si i půjčil kolo na tu dobu, co tu budu, abych nemusel chodit pěšky. Pak na radnici a nakonec v bance. No řeknu vám že horší než vyplňovat tunu papírů je vyplňovat tunu papíru s japonskými popisy - v tom se snad ani sami Japonce nemůžou vyznat!! No a ještě teď je můj pas teplý od toho, kolikrát projel kopírkou na různých stanovištích ;D
Nicméně vše jsme vyřídili, takže už jsem ubytován, nahlášen na radnici a mám svůj účet, aby mi mohla chodit výplata. Takže tak a vyrazili jsme zase o dům dále.
Poslední naší zastávkou byla návštěva místa, kde budu pracovat a bádat u dr. Segawy. Příjemná ženština a hrozně ochotná, jako všichni tady. No a v pátek bude můj první pracovní den!

Toť asi vše pro začátek, rozloučím se slovy klasika: "Se*u na to, jdu na pivo!!"

Toš se mějte a nashle u dalšího postřehu z Japonska, konečně i s nějakými fotkami ;)